Tak, konečně je pátek 20 srpna. Takhle plné auto jsem ještě neviděl. Dostat se na Kolínskou benzinku vyžadovalo velkého "fištróna", Nejdříve nastoupit, naskládat na posádku tašky a pamatovat si kde, kdo sedí, nikomu není vidět do obličeje.
Konečně dorazilo i druhé auto a mě spadl kámen ze srdce, Petr nám nějaké věci odebral ale i tak, slušná "bagáž".
První den (sobota):
Přijeli jsme asi o půl druhé do maríny, a jako vždy honem do sprch a restaurace na pivečko, obsluha se trochu zlepšila, nečeká se na všechno tak dlouho. Ve tři jsme začali běhat okolo lodí, dostaneme je prý až v pět odpoledne, nevadí holky jdou na pláž. Večer byl plný pohody, malá procházka po městečku.
Druhý den (neděle):
Vyplouváme, není nic milejšího než odvázat loď, nabrat kurz a...., ale k tomu se také dostaneme.
Ráno je nádherné počasí, rtuť šplhá rychle nahoru. Nebe bez mráčků, trochu zafukuje. Posádka ještě dokupuje vodu a nějaké drobnosti, poslední sprcha a toaleta na pevnině. Jsme všichni, S Jirkou jsme se dohodli že pojedeme jako první loď, dnes budeme navigovat. Protože foukalo mírně proti nám, odvazali jsme se nejdříve od mola a potom shodili do vody i muringy. Loď se pohnula směrem k týdenní plavbě, Dugy otok, Kornaty, Rogoznice a Kakan. Mírný vítr, modrá obloha, barometr stoupá a je 33 stupňů. Co víc si přát.
Nejdříve jsme měli namířeno trochu víš, ale stále slyším ve vysílčce ALL SHIPS, ALL SHIPS, ALL SHIPS SECURITE, hlášení pro všechny lodě o překážce v našem kurzu, nechci ani trochu riskovat, měním cíl, budeme nocovat v zátoce Brbinj.
Třetí den (pondělí):
Ráno jako přes kopírák. Jen moře je jako zrcadlo, mírně se pohupující lodě trochu rozvlní odraz ve vodě ale i tak, nádhera! Trochu muziky, koupání a snídaně... suchozemec muže jen tiše závidět, Naše loď se na devátou hodinu odvazuje a jedeme se podívat na ponorkový bunkr, za dve hodinky se vracíme a Jirka s druhou lodí je již přivázaný k městskému molu, přivazujeme se k levoboku. Místní restaurace nám poskytla trochu toho pohodlí, Točené pivečko, toalety kde se nemusí pumpovat. ...po více jak hodině odplouváme na moře. Dnes si podél ostrova zakormidlují i holky, Odpoledne proplouváme Malou Provezou a vplouváme do zátoky Mir. Bojku jsme nenašli a tak musíme vplout víc do vnirozemí. Našli jsme, ale je tu problém, Venda (jede na druhé lodi) se nemůže dostat do hospody (po hodině pokusu se vrátil poškrábaný a nasr...). Večer se Petr a Romana rozhodli že do hospody pojedou na gumáku. Zbytek posádky sledoval večer při vínečku a pivečku film, chroupaly se tyčinky a klábosilo. Romča s Petrem se vrátili plni dojmů z noční plavby gumákem.
Čtvrtý den (úterý):
Ráno je zase bez mráčku, modlím se aby to trochu foukalo alespoń na otevřeném moři kam se chystáme. po levoboku necháváme maják Sestrica a před posádkou se otevřelo volné moře, Trochu to fouká a tak jdou plachty na stěžně. Máme před sebou tak čtyři až pět hodin hodin takovéto plavby. Kluci to nevydrželi a plachty zbalili mnohem dřív než my. Do Vela Stupice se dostali asi o pul hodinky dřív a rádiem nám oznamují že nám gumákem drží bojku. Večer se nás dvanáct odhodlalo dát hospůdce v zátoce košem a vyrazit po prašných cestách ostrova Žirje na toulky (do jiné hospody). Večer proběhl ve standardní pohodě s trochou toho demohu alkoholu. Všichni se dostali do peřin v pořádku a bez ztráty květinky.
Pátý den (středa):
Dnes nás čeká Rogoznice. Všichni se těšíme....došla nám totiž voda v obou nádržích (klukům také). po pár dnech v odlehlejších oblastech Chorvatska se opravdu těšíme mezi lidi, Budeme trochu oslavovat.... tady vynechám všechny poznámky a komentáře.
Šestý den (čtvrtek):
Z Rogoznice vyplouváme v jednu hodinu, Trochu to fouká a tak si všichni užíváme plachtění, musíme křižovat proti větru. Kurz, no přeci Otok Kakan a poslední noc na loďi. Dnes si na bojku najel Petr, uplně skvěle, nebylo co dodat, Viktor zase užasně stihl podebrat bojku za spodní oko, vrchní oko vlastě neměla, proto byla prázdná. ....prostě souhra posádky, jen jsme s Pepikem koukali. Na břeh se dnes nikomu nechce, zustáváme tedy všichni na palubě a popíjíme a klábosíme. Dojídáme zásoby, zítra v poledne budeme v Hramině a pujdeme všichni večer na pizzu a pivo.
Sedmý den (pátek):
Ráno je jako malované a moře jako zrcadlo. Na motor se blížíme k Hramině, Viktor si bere kormidlo já jsem si stoupl vedle něj. začal proplouvát okolo ostrova Zminjak do přístavu. Dobrá práce při tom provozu! Jedeme tankovat a jsme první, najel jsem si trochu v ostřejším úhlu a tak mi vítr začal odtlačovat záď lodi od mola, druhý pokus se již povedl... dobrá zkušenost. Večer jdeme všichni do pizzerky. Posádka na břehu zvlčela, pařili do třetí hodiny ranní.... ach jo, to bude zítra cesta domů.
Chci poděkouvat Standovi, Zdeničce, Verunce, Máje, Romance, Petrovi, Viktorovi a Pepčovi za pomoc při plavbě. Díky, bylo to pohodové a skvěle!
A nakonec tady pro Vás mám video z celého výletu: