Trochu volna v nás opět probudilo tuláky. Bez přípravy jsme sedli do auta a tradáááá. Čtyři dny jsme se s Verunkou koupali a toulali po Omiši. Zůstali bychom déle, ale k návratu mne nutila moje operace žlučníku. Bál jsem se tam jíst, aby jsem zvládnul ještě cestu domu. Naštěstí jsem se měl s kým střídat a tak za mne Verunka přejela celé Chorvatsko. Potom to již byla hračka (až na průtrž mračen do které jsme vjeli před Vídní a držela se nás až do Poděbrad).
Když jsme se vraceli, utěšovala nás představa, že za měsíc jedeme znovu, yachtou na Kornaty.
